Aukce #09788 - Medaile s motivem známky

Aukce #09788 - Medaile s motivem známky - Zrzka 1 Oz zlato

POLOŽKA
Medaile s motivem známky - Zrzka 1 Oz zlato

AUKCE

Číslo aukce:	# 09788
Zahájení aukce:	19.02.2024
Aukce končí:	03.03.2024
Vyvolávací cena:	49990,00 Kč
Dosažená cena:	49998,00 Kč (Armin142)
Cílová cena (kup teď):	80000,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	49999,00 Kč
Příhozů:	2

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Zlatá medaile s motivem známky - Zrzka 1 Oz
Autor: ak. soch. Vladimír Oppl
Rytec: Tomáš Lamač
Ražba: Pražská mincovna a.s.

rozměr: 79,7 x 58,5 mm
hmotnost: 31.1 g
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
limit: 100 ks
emise: říjen 2012

STAV

Drobná zlatá rez.

VÍTE, ŽE:

Mince předních evropských zemí ze zlata a stříbra. Prohlédněte si výběr nejzajímavějších titulů Belgie. Zahraniční zlaté a stříbrné mince jsou vhodnou formou investice a u sběratelů jsou velmi oblíbené. Vyberte si z naší nabídky zahraničních mincí.

PŘÍHOZY V AUKCI #09788

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
Armin142	03.03.2024	49998,00 Kč
zerda66	03.03.2024	49998,00 Kč

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba #	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
9788	03.03.2024	49990 Kč	49998 Kč

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

zlato stříbro

MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .

Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.

Je poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.

Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012

Zaháňská mincovna V rukou Albrechta z Valdštejna

Ctižádost a kariéra Albrechta z Valdštejna by se dala vyjádřit dvěma slovy – bezbřehé ambice, jež nakonec vyústily v jeho netradiční noční popravu v Chebu.

Na vrcholu moci se však Valdštejnovi dostalo výsad, které císař uděloval nemnohým. Vévodského titulu a mincovního práva. Frýdlantský vévoda je využil beze zbytku hned ve dvou mincovnách, východočeském Jičíně a slezské Záháni.

Zaháňsko, od roku 1549 léno české koruny získal Albrecht z Valdštejna roku 1627 jako náhradu za dlužný žold armádě. Není pochyb o tom, že císař si císař sliboval od přítomnosti svého oblíbence mezi tolika protestantskými knížaty rychlý nástup katolicismu a vytlačení dánských mansfeldovských vojsk ze Slezska. Valdštejn tento předpoklad splnil dokonale a v samotném zaháňském knížectví zavedl tvrdou rekatolizaci. Vypudil protestantské kněze, povolal do země jezuity a nechal si vystavět na místě zbořených měšťanských domů velkolepý zámek.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY