Aukce #00466 - 200 Kč 400. výročí úmrtí Jakuba Krčína z Jelčan b.k.

POLOŽKA
200 Kč 400. výročí úmrtí Jakuba Krčína z Jelčan b.k.

AUKCE

Číslo aukce:	# 00466
Zahájení aukce:	21.02.2011
Aukce končí:	07.03.2011
Vyvolávací cena:	320,00 Kč
Dosažená cena:	470,00 Kč (pvysl)
Cílová cena (kup teď):	550,00 Kč
Minimální příhoz :	50,00 Kč
Minimální nabídka :	520,00 Kč
Příhozů:	3

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autorem akademický sochař Vladimír Oppl
Ražba: Česká mincovna a.s.
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr mince 31 mm, síla 2,2 mm
hmotnost 13 g
ryzost: 900/1000 Ag 100/1000 Cu
proof - hrana hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *““
b.k. - hrana vroubkovaná
provedení Proof - limit 4600 ks
provedení b.k. - limit 14000 ks

VÍTE, ŽE:

Investiční mince ražená ze zlata tradiční ryzosti. Krugerrand je nejznámnější investiční zlatá mince na světě. Razí se v jihoafrických mincovnách již od 1967. Investiční zlatá mince je ražená ze zlata vysoké ryzosti. Má skvělou cenu. Tato mince je nabízena v 1 Oz, 1/2 Oz, 1/4 Oz a 1/10 unce.

PŘÍHOZY V AUKCI #00466

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
pvysl	26.02.2011	470,00 Kč
Vlaben	26.02.2011	420,00 Kč
petzl2	23.02.2011	370,00 Kč

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba #	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
6609	18.12.2016	550 Kč	650 Kč
5012	22.06.2015	500 Kč	650 Kč
2465	15.04.2013	400 Kč	504 Kč
466	07.03.2011	320 Kč	470 Kč
408	07.02.2011	320 Kč	550 Kč
247	16.12.2010	320 Kč	470 Kč
73	12.11.2010	320 Kč	420 Kč

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Karel IV. T. G. Masaryk Svatý Václav český lev moravská orlice

INDIE Problematika katalogizace bankovek

Na území Indie, podobně jako u jiných států Indického poloostrova (Nepál,Pakistán)1 je v platnosti indická rupie

(v hindštině: रुपया, rupayā; angl. rupee), která je rovněž jako zákonná měna (vedle bhútánského ngultrumu) používána v Bhútánu, některých oblastech Nepálu a ve vybraných obchodech ve Velké Británii.

Její kód (ISO 4217) je INR, jako zkratky slouží rovněž iR nebo Re v singuláru a Rs v plurálu, neoficiálně také Indian Rupee se symbolem रू. Název rupie má indická měna společný s měnami několika dalších států v jihoasijském regionu. Jedna rupie se dělí na 100 paisů. Emitentem indických bankovek je Reserve Bank of India (भारतीय रिजरव् बैंक). V Ásámu a Západním Bengálsku ( což jsou vedle dalších spolkové indické státy) je rupie často nazývána taka (bangladéšská taka je měna sousední Bangladéše). Indická rupie není volně směnitelná, její vývoz i dovoz z Indie i do Indie je zakázán. Indické bankovky jsou řazeny mezi tzv. multiemisní, což znamená, že v rámci jedné katalogizace je možné odlišit větší počet bankovek.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.

Coronatus Posonii Bratislavské korunovačné medaily a žetóny (1563–1830)

Problematika korunovácií panovníkov v rôznych európskych krajinách patrí medzi zaujímavé témy, ktoré roky fascinujú bádateľov.

Špecifickú skupinu z nich tvoria uhorské korunovácie, ktoré počas dlhého obdobia prešli rôznorodým a zaujímavým vývojom. Pri tejto príležitosti sa vydávala široká škála medailí a žetónov, ktoré mali zachytiť tento významný akt v živote panovníkov. Práve numizmatické pamiatky vydané pri tejto príležitosti sú predmetom uvedeného príspevku a ich jedinečný výber je v súčasnosti prezentovaný na výstave uskutočnenej na Bratislavskom hrade v dňoch 10. júla 2014 až 18. januára 2015. Výstava sa sústreďuje predovšetkým na bratislavské korunovácie, kde sa v rokoch 1563-1830 korunovala väčšina uhorských kráľov a kráľovien.

Problematika bratislavských uhorských korunovácií je veľmi vzrušujúcou témou nielen z numizmatického hľadiska, ale aj z historického pohľadu. Už počiatky výberu Bratislavy ako miesta korunovácie sú opradené zaujímavými udalosťami. Po páde Budína v roku 1541 sa totiž hlavné mesto Uhorského kráľovstva ocitlo v Tureckých rukách a nastal problém výberu nového hlavného mesta. Rozhodnutie nakoniec padlo na Bratislavu, ktorá sa zákonným článkom č. 49 uhorského snemu z roku 1536 stala novým sídlom správy Uhorského kráľovstva. Svoju činnosť sem premiestnila aj Uhorská komora, ďalej tu boli zasadnutia miestodržiteľskej rady a mesto nadobudlo aj kultúrny a hospodársky význam. Preto je logické, že sa pozornosť nového korunovačného miesta upriamila na Bratislavu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY