Aukce #00933 - 1990 - b.k. - 50 Kčs

Aukce #00933 - 1990 - b.k. - 50 Kčs - Svatá Anežka

POLOŽKA
1990 - b.k. - 50 Kčs - Svatá Anežka

AUKCE

Číslo aukce:	# 00933
Zahájení aukce:	28.11.2011
Aukce končí:	12.12.2011
Vyvolávací cena:	200,00 Kč
Dosažená cena:	400,00 Kč (Nick60641)
Cílová cena (kup teď):	400,00 Kč
Minimální příhoz :	50,00 Kč
Minimální nabídka :	450,00 Kč
Příhozů:	5

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 50 Kčs
Autor: ak. soch. Michal Vitanovský

průměr mince 27 mm
hmotnost 7 g
ryzost Ag 500/1000
rok 1990 provedení proof - 3000 ks

VÍTE, ŽE:

Neunikla vám emise nové mince z roku 2013? Nebude ve vaší sbírce chybět limitovaný unikát? Podívejte se na přehled mincí, které jsme zařadili do naší nabídky v roce 2013.

PŘÍHOZY V AUKCI #00933

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
Nick60641	11.12.2011	400,00 Kč
cherokee93	11.12.2011	302,00 Kč
Nick60641	01.12.2011	301,00 Kč
lub121	29.11.2011	251,00 Kč
capi	28.11.2011	250,00 Kč

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba #	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
3853	31.03.2014	180 Kč	187 Kč
3833	17.03.2014	180 Kč	200 Kč
3757	17.02.2014	200 Kč	350 Kč
2965	22.07.2013	180 Kč	250 Kč
2896	24.06.2013	170 Kč	171 Kč
2658	13.05.2013	180 Kč	181 Kč
2565	29.04.2013	180 Kč	182 Kč
2419	15.04.2013	100 Kč	104 Kč
2227	04.03.2013	200 Kč	201 Kč
1062	05.03.2012	100 Kč	300 Kč
933	12.12.2011	200 Kč	400 Kč
753	08.08.2011	100 Kč	300 Kč
748	25.07.2011	50 Kč	200 Kč
202	11.12.2010	50 Kč	100 Kč

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Gregoriánský kalendář

FINANČNÍ POMĚRY V OLOMOUCI na počátku 15. století ve světle židovského rejstříku

Studiu veřejných financí se v posledních letech věnuje v Evropě značná pozornost.

Důležitá úloha zde náleží městu a postavení městských elit, které dnes stejně jako v minulosti ovlivňují způsob vedení městských financí, zejména městských fiskálních systémů. Prostor pro jiné prostředníky finanční politiky ve městě závisí pak na tom, nakolik jsou městské elity schopny monopolizovat vládu nad městem.

Politické a ekonomické problémy Moravského markrabství v 15. století měly nepříznivý dopad nejen na samotný fiskální systém, zejména vypisováním nových daní a zvyšováním daňového břemene k pokrytí rostoucího městského veřejného dluhu. Finanční krize, bankroty a finanční reformy měly také dopad na účast měšťanů a cechů při provádění městské fiskální politiky, jež byla spojena s politickou emancipací městského stavu. Obecně platí, že finanční krize se objeví tehdy, když strukturální výdaje převýší běžné fiskální příjmy a znemožní půjčit si peníze na pokrytí běžných finančních závazků. Dopad krize na veřejné finance a jejich správu spočívá pak v tom, že město je nuceno využít svých finančních rezerv. Tento neustále rostoucí tlak na městské finance vedl v minulosti ke zvyšování nepřímých daní nutných na pokrytí vzniklého dluhu způsobeného prodejem ročních rent.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.

Poslední panovník domácího rodu Portrétování Jiřího z Poděbrad

S výkladem osobnosti Jiřího z Poděbrad (1420–1471) už dnes nemáme větší potíže. Jeho portrét vytvořený historiky je vcelku stabilní a nevedou se o něm nějaké zásadní spory.

Laičtí zájemci o národní dějiny si možná víc než odborná hodnocení, pamatují ze školních chodeb reprodukci Alšova obrazu setkání Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad. V širokém povědomí také uvázlo Jiráskovo slovní spojení „Husitský král“, což byl titul spisovatelova posledního nedokončeného románu.

Obě zmíněné umělecké reflexe sice těží ze stejných zdrojů jako vědecká poznání historiků, ale používají jiné postupy a tak dospívají k poněkud odlišným výsledkům. Malířsky vytříbený Alšův obraz výtvarnými prostředky glorifikuje našeho krále v kontrastu s temnou figurou proradného Matyáše. Historické realitě je ale bližší názor, že v oné scéně, vedoucí k propuštění uherského krále i s jeho obklíčeným vojskem, se Jiří z Poděbrad dopustil jedné ze svých nemnoha velkých taktických chyb. Podobně název Jiráskova románu vyvolává jednoznačný a proto také mylný dojem. Jiří z Poděbrad opravdu nebyl husitský král, pokud bychom ho chtěli chápat jako následovníka velkých postav husitského hnutí, jako byl třeba Jan Žižka. Jiří byl od počátku pevně spojen s českou aristokracií, ze které pocházel, nikoli s nějakým lidovým revolučním hnutím.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY