Problematické emise thajských bankovek (2) Poznámky pro sběratele
V čísle 4/2013 časopisu M&B (strana 49–53) jsme naznačili zásadní problematiku klasifikace nebo též kategorizace vybraných emisí thajských bankovek (tabulka níže).
Ve volném pokračování příspěvku se budeme věnovat další významné emisi bankovek z období let 1985–1996. V dnešním příspěvku navážeme na již zveřejněnou první část s odvoláním na tabulku tzv. navrhovaných kriterií pro kategorizaci thajských bankovek.
Pick#87 ND (1980) sig3.52–63; Σ13 / 10 [12]10 baht (tzv. identit bankovky)
U bankovky je ve SCWPM uvedeno správně 13 použitých signatur (52–63). Je jich ve skutečnosti však pouze 12 (viz dále). Jak jsme uvedli výše, nebudeme memorovat jednotlivé signatury, pouze stanovíme podle roků funkčního období (viz konkretizace signatur) odpovídající klasifikaci (vyjma opakovaných signatur již uvedených v textu výše). Upozorníme pouze na klasifikaci d s tím, že pro zjištění data ve funkci odkazujeme na odbornou literaturu nebo přímo na stránky Bank of Thailand.
Na tyto okolnosti není ve SCWPM upozorněno. Přitom je to informace dost podstatná, protože má zásadní vliv i na cenu bankovek. Na zahraničních aukcích, především v Thajsku, USA, Kanadě či v Nepálu je diference z pořizovací ceny zřejmá. Pokud jsme již dříve věnovali naši pozornost emisi bankovek ND (1978-1981) Issue upozorníme na konkretní bankovky této sestavy (celkem 3 bankovky; Pick#87–89).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
ČESKÉ PRŮMYSLOVÉ VÝSTAVY v období národního obrození a pozoruhodná medailová ražba z roku 1836
Počátky výstavnictví sahají do dávné minulosti – od evropských středověkých tržnic po pražské trhy 10. století navštěvované arabskými kupci.
Většinou představovaly výsledky lidské práce – různé výrobky jako předměty trhu (zatím bez organizovaného uspořádání). Teprve v 18. století se začalo formovat moderní výstavnictví přinášející kulturní a hospodářskou osvětu. Díky rozvoji přírodních a technických věd postupně začínala převládat hromadná výroba s daleko větším hospodářským vlivem.
Do čela pokrokového a vlasteneckého hnutí se u nás stavěli osvícení šlechtici.1 Svými vlasteneckými, osvětovými, hospodářskými a humanitními snahami a skutky povzbuzovali obrození i v oblasti technické. Jedním ze způsobů jak působit na širokou veřejnost v zájmu rozvoje průmyslové výroby bylo pořádání výstav. Od 2. poloviny 18. století začalo docházet k procesu, při němž se z etnických skupin v různých zemích Evropy staly postupně národy. Svoji národní identitu si začali uvědomovat i Češi, kteří začali proces formování novodobého českého národa a jeho emancipace v rámci habsburské monarchie.2 Za první průmyslovou výstavu svého druhu na světě je považována výstava, která se konala v Londýně v letech 1756–1757. Za první průmyslovou výstavu na evropském kontinentu bývá tradičně označována výstava v pražském Klementinu z roku 1791 tehdy nazvaná „Produkten- und Fabrikenkabinet“, na níž své výrobky představilo 150 vystavovatelů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
