Pražské Jezulátko Nové pamětní medaile
Světově proslulá soška Pražského Jezulátka se stala předlohou pro nové stříbrné a zlaté medaile. Podle výtvarného návrhu akademického sochaře Vladimíra Oppla je před několika týdny
začala razit Pražská mincovna a. s.
Verze zlatá i stříbrná patří do žádané hmotnostní kategorie 1 Oz (31,1 g). Obě varianty mají také shodný průměr 37 milimetrů, liší se tedy pouze v síle materiálu. Na lícní straně
medaile je vyobrazena celá soška Jezulátka uzavřená do opisu tvořeného jejím názvem v několika jazycích. Rub zobrazuje portrét Ježíška v dětském věku, umístěný na pozadí s křížem a paprsky znázorňujícími svatozář. Hrany mají všechny verze hladké, medaile
zlaté v provedení proof jsou však navíc číslované. „Celkový náklad stříbrné varianty v provedení špičková kvalita je limitován maximálním počtem čtyř tisíc exemplářů. Emise proof i běžná kvalita vyvedené v ryzím zlatě jsou omezeny pěti sty kusy,“ upřesnil mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík. Ke každé medaili dodává Pražská mincovna certifikát.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Mistři české numizmatiky Daniela Kartáková
Sochařka a medailérka Daniela Kartáková žije střídavě na dvou místech: v Praze a v italské Carraře, městě proslulém svými mramorovými lomy.
Rodačka z Turnova vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze na Žižkově a ateliér monumentálního sochařství u profesora Hány na pražské AVU (diplom. práce v roce 1990 u prof. Hendrycha). Věnuje se komorní plastice, medailérství a restaurování sochařských děl. Mezi její nejznámější realizované návrhy patří medaile Salvador Dalí nebo oficiální sada pamětních medailí věnovaná návštěvě papeže Benedikta XVI. v České republice.
Tvorba soch je fyzicky poměrně náročná. Co vás k tomuto umění přivedlo?
U nás je to taková rodinná tradice. Moje maminka Věra Melicharová-Kartáková je sochařka, věnuje se portrétům, takže to bylo trošku i její přání, abych se dala na tento obor. Já jsem tím tedy načichlá od dětství. Často jsem s maminkou trávila čas v ateliéru a pomáhala jí s odléváním soch, což byla pro mne úžasná zábava. Později jsem vystudovala Akademii výtvarných umění, skončila jsem u profesora Hány v ateliéru monumentálního sochařství. Do toho přišla revoluce a poslední ročník jsem absolvovala u profesora Hendrycha.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU