Investiční zlaté slitky.

Španělsko Kolonie, kolonie a zase kolonie… (5)
Španělsko leží na Pyrenejském poloostrově a pro svou výbornou námořní polohu mělo možnost expandovat se svými koráby jak do středomoří, k africkým břehům, tak i mnohem dále směrem na západ přes otevřený oceán.

Kuba

Kuba byla objevena janovským rodákem Kryštofem Kolumbem dne 27. 10. 1492, kdy se na pokyn španělského dvora vydal hledat novou cestu do Asie pro exotické koření v Evropě tolik ceněné. Po vylodění dostala dnešní Kuba jméno Juana, podle jména syna španělského královského páru. Zde se také mořeplavci poprvé měli možnost seznámit s kouřením tabáku, který doposud neznali. Tato první výprava skončila nezdarem pro novou cestu do Asie, a proto byla vypravena v roce 1494 výprava druhá, za které se již pobřeží Kuby zkoumalo spolu s okolními ostrovy. Kolumbus přesvědčen, že našel pobřeží Asie obrátil koráb na cestu zpět do Španělska. Během pár let Španělé začali s kolonizací nejen Kuby, ale také Espaňoly (dnešní Jamajky).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013.

ZMATENÉ PENÍZE Výstava v Muzeu Českého ráje v Turnově
Muzeum Českého ráje v Turnově otevřelo veřejnosti na počátku letošního roku výstavu s názvem Zmatené peníze.

Jedná se o putovní výstavu zapůjčenou z Regionálního muzea v Litomyšli, jejímž autorem je Mgr. Petr Chaloupka.

A proč název Zmatené peníze? Protože se jedná o výstavu věnující se období kolem první světové války, kdy se převratné události, které válku provázely, projevily i zmatkem ve financích všech zapojených zemí. Největší část výstavy je věnována Německu, které prošlo velmi složitým vývojem. Zároveň je zajímavé, že výstava nabízí jiný pohled na Němce, než jak je máme často zaškatulkované. Poznáte je, jak byli známí v 19. století – jako národ vědců, filozofů a umělců, a rozhodně nebyli suchary bez smyslu pro humor. Největší část výstavy zabírají tzv. nouzová platidla. V 19. století se začal na nouzovky používat především papír. Je třeba si uvědomit, že celý systém nouzových platidel byl založený na důvěře – vydavatel garantoval, že až krize pomine, vymění nouzovky za normální peníze. A lidé jim důvěřovali, protože věděli, že obchodník nebude chtít pošpinit své dobré jméno. Daná nouzovka se nepoužívala jenom ve vztahu s jejím vydavatelem, ale lidé je používali i při platbách mezi sebou, a tak se mohly dostat i do dalších měst a vzdálenějších krajin.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Investiční zlaté slitky

NEAKTIVNÍ COOKIES