Aukce #07516 - Hrady a zámky - Bouzov

Aukce #07516 - Hrady a zámky - Bouzov - zlato 1/4 Oz

POLOŽKA
Hrady a zámky - Bouzov - zlato 1/4 Oz

AUKCE

Číslo aukce:	# 07516
Zahájení aukce:	02.10.2017
Aukce končí:	15.10.2017
Vyvolávací cena:	9900,00 Kč
Dosažená cena:	9900,00 Kč
Cílová cena (kup teď):	11500,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	9900,00 Kč
Příhozů:	0

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Zlatá pamětní medaile 1/4 Oz
Autor: Mrg. art. Petr Horák
Rytec: MgA. Miroslav Schovanec, DiS.
Ražba: Česká mincovna a.s.

průměr: 22 mm
hmotnost: 7.78 g,
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana hladká
limit provedení proof: 500 ks
emise: červen 2011

VÍTE, ŽE:

České zlaté mince jsou základem každé významné sbírky. Ražba zlatých mincí na území České republiky má staletou tradici. Přes první zlaté mince Jana Lucemburského ražené jako floreny a dukáty Karla IV. se dostaneme k dukátům s nejznámějším českým motivem, obrazem Sv. Václava. Nové zlaté mince vydávané ČNB si prohlédněte v naší nabídce.

PŘÍHOZY V AUKCI #07516

Na tuto aukci zatím není přihazováno

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba #	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
9125	30.03.2021	9000 Kč	10171 Kč
8521	07.08.2019	8000 Kč	8001 Kč
7651	21.12.2017	7300 Kč	7558 Kč
7591	26.11.2017	7300 Kč	7532 Kč
7554	15.11.2017	5940 Kč	7555 Kč

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

zlato stříbro

Miliónové mince Dva extrémně vzácné desetidukáty v aukci

V minulém čísle jsme se zabývali nejdražšími českými mincemi. Ani jsme se nenadáli a pořadí rekordmanů se může výrazně změnit. Do aukce se totiž dostávají dva výjimečně vzácné kusy.

Žádné prvenství není na věky. Aukční rekord za nejdráže prodanou českou minci v českých aukcích (2 691 000 Kč v 39. Aukci AUREA Numismatika 3. 12. 2011 za pražských Matyášův 10 dukát 1613) bude pravděpodobně atakovat desetidukát zimního krále Fridricha Falckého ražený v Praze roku 1620 a Valdštejnův desetidukát z roku 1631 (naposledy se jiný kus prodal v 45. Aukci AUREA Numismatika 19. 5. 2012 za 2 574 000 Kč).

Valdštejnové

Valdštejnové odvozují svůj rodový původ od Markvarticů a jako samostatný rod vystupují již od počátku 13. století. Nejznámější osobností této šlechtické rodiny je nepochybně Albrecht z Valdštejna (1583–1634). Jeho osudy spjaté s vojenskou kariérou jsou dobře známy – příklon k Ferdinandovi II. za stavovského povstání mu přinesl posléze obrovský majetek a především zcela ojedinělé společenské postavení. Vír probíhající třicetileté války jej vynesl do výšin, učinil z něj vojevůdce a politika celoevropského významu. Valdštejnova touha po moci a především podezření, že usiluje o český trůn však předznamenalo i jeho pád – s císařovým vědomím byl zavražděn v Chebu 25. 2. 1634.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013

Coronatus Posonii Bratislavské korunovačné medaily a žetóny (1563–1830)

Problematika korunovácií panovníkov v rôznych európskych krajinách patrí medzi zaujímavé témy, ktoré roky fascinujú bádateľov.

Špecifickú skupinu z nich tvoria uhorské korunovácie, ktoré počas dlhého obdobia prešli rôznorodým a zaujímavým vývojom. Pri tejto príležitosti sa vydávala široká škála medailí a žetónov, ktoré mali zachytiť tento významný akt v živote panovníkov. Práve numizmatické pamiatky vydané pri tejto príležitosti sú predmetom uvedeného príspevku a ich jedinečný výber je v súčasnosti prezentovaný na výstave uskutočnenej na Bratislavskom hrade v dňoch 10. júla 2014 až 18. januára 2015. Výstava sa sústreďuje predovšetkým na bratislavské korunovácie, kde sa v rokoch 1563-1830 korunovala väčšina uhorských kráľov a kráľovien.

Problematika bratislavských uhorských korunovácií je veľmi vzrušujúcou témou nielen z numizmatického hľadiska, ale aj z historického pohľadu. Už počiatky výberu Bratislavy ako miesta korunovácie sú opradené zaujímavými udalosťami. Po páde Budína v roku 1541 sa totiž hlavné mesto Uhorského kráľovstva ocitlo v Tureckých rukách a nastal problém výberu nového hlavného mesta. Rozhodnutie nakoniec padlo na Bratislavu, ktorá sa zákonným článkom č. 49 uhorského snemu z roku 1536 stala novým sídlom správy Uhorského kráľovstva. Svoju činnosť sem premiestnila aj Uhorská komora, ďalej tu boli zasadnutia miestodržiteľskej rady a mesto nadobudlo aj kultúrny a hospodársky význam. Preto je logické, že sa pozornosť nového korunovačného miesta upriamila na Bratislavu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY