Aukce #04462 - 2000 - b.k.

Aukce #04462 - 2000 - b.k. - Fibich

POLOŽKA
2000 - b.k. - Fibich

AUKCE

Číslo aukce:	# 04462
Zahájení aukce:	10.11.2014
Aukce končí:	24.11.2014
Vyvolávací cena:	400,00 Kč
Dosažená cena:	400,00 Kč
Cílová cena (kup teď):	600,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	400,00 Kč
Příhozů:	0

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor: akademický sochař Vladimír Oppl

průměr mince 31 mm, síla 2,2 mm
hmotnost 13 g
proof - hrana hladká, b.k. - hrana vroubkovaná
mince je ražena ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi

rok 2000 provedení Proof - 3200 ks
provedení b.k. - 17000 ks

STAV

Oxidační skvrnky. Stav 1/1.

VÍTE, ŽE:

Kurz eura vám přináší Jiří z Poděbrad. První evropský panovník, český král, který přišel s myšlenkou mírové unie evropských států. Stalo se tak již v 15. století. 500 let před vznikem EU!

PŘÍHOZY V AUKCI #04462

Na tuto aukci zatím není přihazováno

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba #	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
7462	06.08.2017	500 Kč	501 Kč
4663	02.03.2015	300 Kč	301 Kč
3802	03.03.2014	400 Kč	401 Kč
2608	13.05.2013	320 Kč	321 Kč
344	10.01.2011	370 Kč	520 Kč
161	04.12.2010	320 Kč	370 Kč

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Fortuna 1 Oz

Uherské zlato... … a české země v pozdním středověku

Hlavním mincovním kovem raně středověké Evropy bylo jednoznačně stříbro.

S výjimkou Byzance probíhala ražba zlatých mincí víceméně okrajově (Normané na Sicílii, Fridrich II. v Itálii) a významněji neovlivnila transevropské peněžní toky. Zásadní změnu přineslo až zaražení zlaté mince nového typu v italské Florencii. Stalo se tak roku 1252, snad pod vlivem sílícího oběhu arabských dinárů ve Středozemí. Na lícní straně nesla mince florentský znak – lilii, na rubní postavu sv. Jana Křtitele. Podle místa vzniku dostala název florén.

Nová mince dobře vyhovovala potřebám prudce se rozvíjejícího mezinárodního obchodu a pro svou hodnotovou stabilitu rychle získala značnou oblibu. Motivovány obchodním úspěchem tradičního rivala a sílícími obchodními vazbami ve východním Středomoří, orientovaly se na ražbu zlatých obchodních mincí podle florentského vzoru od poloviny osmdesátých let 13. století také Benátky. Zlatá benátská mince s postavou Krista a opisem SIT T XPE DAT Q TV REGIS ISTE DVCAT (Tobě Kriste budiž dáno toto království, kterému vládneš) získala podle posledního slova opisu název dukát. Přes odlišnou obrazovou náplň se v případě florénu i dukátu jednalo o hodnotově shodné ražby, které během několika desetiletí ovládly evropské velkoobchodní transakce.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.

Měna ve zbytku monarchie Území Rakouska-Uherska po 1. sv. válce

Po rozpadu Rakousko-Uherska se někdejší části monarchie potýkaly nejen s řadou politických, ale i ekonomických potíží.

Geograficky, ale i hospodářsky mělo nejvýhodnější výchozí situaci právě již zmíněné Československo, kterému se díky vysoké koncentraci průmyslu, ale i rozvinutého zemědělství podařilo velmi rychle stabilizovat. Mnohem složitější situace však nastala především v Rakousku a Maďarsku.

Maďarsko
Maďarsko se záhy po svém vzniku potýkalo s politickou nestabilitou, která vyústila až v její pád a vznik Maďarské republiky rad.ąż Nová komunistická vláda se záhy uchýlila k vyhlášení stanného práva, odstraňování politických odpůrců a konfiskaci továren, bank, půdy a dolů. Díky narůstajícímu ohrožení svých území přistoupilo Rumunsko a posléze i Československo k vojenské intervenci. Rumunské jednotky obsadily 1. srpna 1919 Budapešť a předaly moc do rukou sociálních demokratů. 1. března 1920 došlo k vyhlášení Maďarského království, které pak přetrvalo až do roku 1946. Prvním králem se měl dle dohod stát někdejší rakouský císař Karel I., který byl však Horthyo zradou donucen k odchodu ze země. Podobně jako v Rakousku si i Maďarsko v prvních letech své existence ponechalo měnu znějící na koruny dělené po 100 haléřích.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY